Nejcennější jmění je život
Kolikrát se vám stalo, že jste plýtvali životem v honbě za věcmi, které nejsou zdaleka tak důležité jako život sám. Přemýšleli jste někdy o tom? Kdybyste dovedli dát život na první místo a mysleli na to, jak jej uchovat, ochránit a udržet v jeho největší celistvosti a čistotě, měli byste čím dál více možností získat vše, co si přejete. Přitom je to právě tento osvícený, zářící a intenzivní život, který vám může všechno dát. Domníváte se, že když jste živí, můžete si všechno dovolit. Nikoliv. Budete-li mnoho let pracovat na uspokojení svých ambic, jednoho dne pocítíte takovou vyčerpanost a přesycení, že pokud dáte na misky vah to, co jste získali a to, co ztratili, zjistíte, že jste ztratili téměř vše a získali jen velmi málo. Kolik lidí si říká: „Když jsem dostal život, mohu jej přece použít k získání všeho, po čem toužím: peněz, potěšení, vědění, slávy…“ A tak čerpají, čerpají, a když už jim téměř žádné síly nezbývají, musejí všechny své činnosti zastavit. Takové jednání nedává žádný smysl, protože ztratíme-li život, ztratíme všechno. Podstatný je život, a proto jej musíte chránit, očisťovat, posilovat a odstraňovat vše, co by ho narušilo nebo blokovalo, protože jen díky životu získáte zdraví, krásu, sílu, inteligenci, lásku a pravé bohatství. Pracujte tedy na zkrášlení svého života, na jeho posílení a posvěcení. Vzápětí pocítíte, že tento čistý a harmonický život dosáhne jiných oblastí, kde ovlivní množství bytostí a ty vás pak přijdou inspirovat a pomáhat vám.
Uvést v soulad život hmotný a duchovní
Nikdo neříká, abyste zcela zanedbávali hmotný život a věnovali se jen meditaci a modlitbě, jako někteří mystikové a asketi, kteří chtěli uniknout ze světa, jeho pokušení a těžkostem. Nechat se však pohltit hmotnými záležitostmi, jak je tomu u čím dál více lidí, není také dobré. Všichni byste měli mít možnost pracovat, vydělávat peníze, ženit se, založit rodinu, ale současně mít světlo, metody práce, abyste pokračovali na cestě vývoje. Jde tedy o to, sladit současně stránku duchovní a hmotnou: žít ve světě, ale zároveň být schopný žít vyšším životem. Takový by měl být váš cíl. To je samozřejmě těžké, ještě jste ve stavu, že když se pustíte do duchovního života, vaše hmotné záležitosti se začnou zhoršovat a zabýváte-li se hmotnými záležitostmi, opouštíte duchovní život. To není správné, je třeba se věnovat obojímu a vám se to může podařit. Jak? Než se do čehokoliv pustíte, nejprve se sami sebe zeptejte: „Hledám světlo, hledám lásku a pravou moc, získám je, když budu dělat to či ono?“ Přemýšlejte a uvidíte-li, že vás určité jednání nebo činnost oddaluje od vašeho ideálu, opusťte ji.
Zasvětit svůj život ušlechtilému cíli
Je velmi důležité, abyste věděli, proč pracujete a pro koho, poněvadž to určuje orientaci vašich energií. Zasvětíte-li svůj život ušlechtilému cíli, váš život se obohatí, posílí a získá na intenzitě. Je to stejné jako pro kapitál, který necháte rozrůst: uložíte ho do nebeské banky, a než aby byl promrhán a rozházen, znásobí se a vy jste ještě bohatší. A protože se stáváte bohatšími, můžete se lépe učit a pracovat. Člověk, který se oddává jen radovánkám, emocím, vášním, mrhá svým kapitálem, svým životem, protože za vše, co takto získá, bude muset zaplatit, a to právě svým životem. Pokud však svěříte svůj kapitál nebeské bance, čím více pracujete, tím jste silnější, protože nové částečky, čistější a světelnější, do vás pronikají, aby nahradily to, co jste ztratili.
Každodenní život: hmota, jíž duch musí přeměnit
Ve všech činnostech každodenního života, i těch nejprostších, se musíte naučit uplatnit síly a elementy, které vám pomohou tyto aktivity přemístit na duchovní úroveň a dosáhnout tak vyšších stupňů života. Vezměme si příklad běžného dne: ráno se probudíme a okamžitě se spustí celá řada procesů, myšlenek, pocitů, gest: vstát, rozsvítit, otevřít okna, umýt se, připravit snídani, jít do zaměstnání, setkat se s lidmi atd. Kolik věcí a všichni je musíme dělat. Rozdíl je v tom, že někteří je provádějí automaticky, mechanicky, zatímco jiní, kteří mají duchovní filosofii, se naopak snaží vložit do každého činu intenzivnější a čistější život. A takto se vše přeměňuje, získává nový smysl a inspirace je neopouští. Jistě, vidíme mnoho dynamických a podnikavých lidí, ale všechna jejich aktivita je omezena na honbu za úspěchem, penězi a slávou. Nedělají nic, aby byl jejich život klidnější, vyrovnanější, harmoničtější. To není moudré, protože tato bezmezná aktivita je jen vyčerpá a přivodí jim nemoc. Vytvořte si zvyk dívat se na svůj každodenní život – s činnostmi, které musíte vykonat, událostmi, které se objeví a bytostmi, se kterými žijete a setkáváte se – jako na hmotu, na níž je třeba pracovat, aby byla přeměněna. Nespokojte se jen s přijímáním toho, co se vám dostává, nepodřizujte se všemu, co se vám děje. Nezůstávejte pasivní, stále myslete na to, abyste přidali element schopný tuto hmotu oživit a produchovnit. Skutečný duchovní život totiž spočívá v tom, že dokážete vložit do každé vaší aktivity element, kvas, který pozdvihne tuto činnost na vyšší úroveň. Řeknete: „A co meditace a modlitba…?“ No právě, modlitba a meditace slouží k tomu, abyste zachytili ty nejsubtilnější, nejčistější částečky, díky nimž můžete dát všem vašim činům nový rozměr. Ve vašem životě může dojít k událostem, které vám zabrání vykonávat duchovní cvičení, která jste byli zvyklí každý den provádět. Avšak to vám nesmí bránit v tom, abyste nadále byli v jednotě s Duchem. Duch je totiž nade všemi formami, nad praktikami. V jakékoli situaci, za jakýchkoli okolností, můžete jednat v souladu s Duchem, aby oživil a zkrášlil váš život.
Strava, chápána jako jóga*
Kolik lidí, nevyrovnaných rušným a neklidným životem, hledá způsob, jak znovu nalézt rovnováhu! Praktikují jógu, zen, transcendentální meditaci nebo se učí relaxovat. To je v pořádku, ale myslím, že existuje mnohem snadnější a účinnější cvičení: naučit se jíst. Jste překvapeni? Proč? Než abyste se nevhodně stravovali, v hluku, nervozitě, spěchu a dokonce při hádce, a potom šli cvičit jógu, nebylo by lepší pochopit, že každý den, dvakrát či třikrát za den, máte příležitost provádět cvičení vedoucí k uvolnění, soustředění a harmonizaci všech vašich buněk? Jakmile usednete ke stolu, nejdříve vyžeňte ze své mysli myšlenky, které by vám bránily jíst v klidu a harmonii. A i když se vám to hned nepodaří, počkejte s jídlem na chvíli, kdy se uklidníte. Pokud jíte a jste rozrušení, naštvaní nebo nespokojení, vytváříte v sobě stav horečnatosti, neuspořádaných vibrací, které se přenášejí na vše, co děláte. I když se snažíte vypadat, že jste klidní a ovládáte se, vyzařuje z vás něco neklidného, napjatého, děláte chyby, vrážíte do lidí či věcí, říkáte nevhodná slova, díky nimž ztrácíte svá přátelství a zavírají se před vámi dveře. Zatímco když jíte v harmonickém stavu, snadněji vyřešíte problémy, s nimiž se setkáte, a i když budete muset celý den dělat mnoho věcí, pocítíte v sobě mír, který vaše činnosti nebude moci narušit. Tím, že začneme začátkem, malými věcmi, můžeme dojít velice daleko. Nepředstavujte si, že únava vždy pochází z přepracování. Tak to není. Velice často je příčinou plýtvání sil. A právě, když jíte, a jídlo dobře nerozkoušete, nebo ho dostatečně svými myšlenkami a pocity neprosytíte, organismus daleko hůře zažívá, těžko tráví a stravu dostatečně nevyužije. Pokud jíte a neuvědomujete si důležitost tohoto aktu, tak i když je váš organismus jídlem posílený, dostává jen ty nejhrubší, nejhmotnější látky a nelze to srovnat s energiemi, které můžete využít, když dovedete skutečně jíst v tichu, soustředíte se na stravu, abyste z ní získali éterické a jemnohmotné částečky. Proto se během jídla soustřeďte na stravu a napusťte ji paprsky své lásky, dojde tak k oddělení hmoty a energie: hmota se rozpadne, energii dostanete a můžete ji používat. Ve stravě nejsou tak podstatné potraviny samotné, ale energie, které tyto potraviny ukrývají, ona uvězněná kvintesence, neboť právě v ní je život. Hmota potravy je jen podporou a tato kvintesence, tak subtilní, tak čistá, nesmí sloužit jen k nasycení nižších úrovní fyzického, astrálního a mentálního těla, ale rovněž k výživě duše a ducha.
*„Jóga stravování“ kniha z kolekce Izvor, se tímto tématem zabývá.
Dýchání
„Žvýkat“ vzduch pro získání energií
Zvykněte si v průběhu dne provádět vědomé dýchání. Aby však toto dýchání bylo skutečně prospěšné, je třeba, aby bylo pomalé a hluboké. Čistý vzduch totiž potřebuje čas, aby mohl sestoupit do plic, naplnil je a nahradil vzduch starý. A nestačí jen zhluboka dýchat, ale současně je dobré občas vzduch před výdechem na několik sekund v plicích zadržet. Proč? Aby ho mohly plíce přežvýkat, protože umějí žvýkat, stejně jako pusa dovede žvýkat potravu. Vzduch, který vdechujeme, je jako „sousto“ stravy naplněné oživujícími energiemi. Abychom však z těchto energií měli plný užitek, musíme dát plicím čas na žvýkání a strávení vzduchu. Budete-li takto dýchat, dělejte to s vědomím, že skrze vzduch přijímáte do svého těla božský život.
Psychický a duchovní rozměr
Dechová cvičení působí bezpochyby příznivě na zdraví, ale současně i na vůli a myšlení. Přesvědčte se o tom: máte-li zvednout těžké břemeno, uděláte to snadněji, pokud se nejprve zhluboka nadechnete. Při drobných záležitostech každodenního života, ve vašich vztazích s druhými lidmi, myslete na hluboké dýchání, pomůže vám to v sebeovládání. Například před rozhovorem, aby se diskuze nezvrhla v hádku, zvykněte si na dobré dýchání. A jste-li znepokojeni, proč nepožádáte plíce o pomoc? Máte je, aby vám pomáhaly. Během dvou či třech minut, hluboce se nadechujte a vydechujte: vaše myšlenky se odlehčí a vyjasní. Je normální, že potřebujete pomoc. Proč ji však stále hledat venku, když je přitom ve vás? Pochopíte-li hluboký smysl dýchání, zanedlouho pocítíte, jak vaše dýchání splývá s kosmickým dýcháním. Při výdechu si představujte, že se rozšiřujete a roztahujete až k hranicicím vesmíru a při nádechu se opět navracíte k sobě, ke svému já, které je jako nepatrný bod, střed nekonečného kruhu. Opět se rozšiřujete a opět se stahujete… Takto objevíte pohyb přílivu a odlivu, který je klíčem všech kosmických rytmů. Když se o vědomé dýchání pokusíte, vstoupíte do kosmické harmonie a mezi vámi a vesmírem proběhne výměna, protože při nádechu získáváte prvky z prostoru a při výdechu dáváte na oplátku něco ze svého srdce a své duše. Kdo se dovede sladit s kosmickým dechem, ten vstupuje do Božího vědomí. Až tuto dimenzi pocítíte, po zbytek svého života budete chtít získávat Boží sílu a světlo, abyste mohli toto světlo darovat celému světu. Rozdávat světlo, které jsme načerpali u Boha, i to je výdech. Vědomé dýchání přináší nespočetná požehnání pro život tělesný, emocionální, intelektuální a duchovní. Sledujte jeho dobré působení ve vašem mozku, vaší duši a na všechny vaše schopnosti; je to velmi mocný faktor pro veškeré oblasti života. Nikdy na tuto pravdu nezapomeňte.
Jak znovu získat energii
Často se necháváte unést neklidem, který se stal běžným stavem lidí a jenž velmi škodí jejich fyzické a psychické rovnováze. Pečujte více o svou nervovou soustavu a občas jí dopřejte uvolnění. Odejděte například do tiché místnosti a lehněte si na postel nebo na koberci na břicho a uvolněte ruce a nohy; nechejte se unášet, jako kdybyste se nořili do oceánu světla, nehýbejte se, na nic nemyslete. Po minutě či dvou vstanete nabití novými silami. To je vše, zdá se to málo, ale je to velmi důležité. Namítnete, že ne vždy máte možnost si takto lehnout. Klidně si tedy sedněte, důležité je, aby se vám podařilo zlomit napětí, ve kterém žijete. Je třeba se zastavit a nestačí jen dvakrát nebo třikrát za den, nýbrž desetkrát, patnáctkrát či dvacetkrát. Stačí na minutu či dvě, je však důležité, abyste si zvykli na pravidelnost. Pokaždé, když se vám naskytne kdekoliv vhodný okamžik, než ztrácet čas nebo se rozčilovat, protože musíte na někoho čekat, využijte této příležitosti k uklidnění a znovuzískání své rovnováhy: pustíte se do svých činností s novými silami.
Láska činí neúnavným
Vždy pracovat s láskou je tím největším tajemstvím pro práci v těch nejlepších podmínkách. Láska totiž posiluje, oživuje a probouzí. Schází-li láska a člověk se dívá na svou práci jen jako na prostředek k obživě, nemůže očekávat dobré výsledky. Jistě, vydělá nějaké peníze, ale ztratí radost, nadšení, je podrážděný a jeho zdraví se zhoršuje. Pracujte několik hodin s láskou a únavu nepocítíte, ale již několikaminutová práce bez lásky, v hněvu či neklidu postačí, aby se vše ve vás zablokovalo a unavilo. Účinnost a sílu lásky je třeba pochopit. Vše, co konáte, dělejte s láskou, nebo raději nedělejte nic! Protože vše, co provádíte bez lásky, vás unavuje a dokonce vám způsobuje otravu; nebuďte potom překvapení, že jste vyčerpaní a nemocní. Kolik lidí by nechtělo pociťovat únavu! Tajemstvím je milovat vše, co děláme, protože láska probouzí všechny energie.
Technický pokrok osvobozuje člověka pro duchovní práci
Když nám věda a technika dodává každý den nové přístroje a nové produkty, které usnadňují život, neznamená to, že budete nečinní. Na všechny vymoženosti se dívejte jako na možnosti, abyste se mohli věnovat duchovním činnostem. V tom spočívá pravý význam technického pokroku: jistě, osvobodit člověka, ale za účelem jiné práce. Máte méně starostí s vnější hmotou? To je proto, abyste měli více času na práci s vaší vnitřní hmotou, ovládli ji, produchovnili a stali se užitečnou přítomností pro celý svět. Po každém úsilí, každém cvičení život dostává jinou barvu a získává jinou příchuť. Kolik materiálně zabezpečených lidí je tak přesycených, že nepociťují ani tu nejmenší radost! Nevyvíjejí žádnou vnitřní aktivitu, jejich život není intenzivní. Kdyby to věděli, dále by vše využívali, ale nepřestávali by být vnitřně aktivní. Tato práce totiž dává věcem příchuť.
Uspořádejte si svůj vnitřní domov
Naučte se věnovat pozornost možnostem vnitřního světa, protože v tomto světě jste neustále ponořeni. Ne vždy se díváte, posloucháte, dotýkáte něčeho mimo vás, ale se sebou samými jste neustále, v tomto vnitřním světě, jehož bohatství ještě neumíte správně využívat. Tento svět vám patří: ať jdete kamkoliv, přenášíte jej s sebou a můžete se na něj spolehnout, zatímco vnější svět vás může kdykoliv zklamat. Možná si na chvíli myslíte, že vám něco patří, ale za chvíli o to přijdete, buď vám to někdo vzal, nebo jste to ztratili. Pokud hledáte bohatství, naplnění, měli byste vědět, že je naleznete jen uvnitř sebe. Neznáte se, nevíte, co všechno vám patří a jaké poklady, znalosti a síly do vás Bůh vložil. Snažte se, abyste všechny tyto zdroje pocítili a využili. Dám vám příklad. Někteří lidé si dovedli zařídit svůj byt nebo dům tak hezky, že neradi chodí tam, kde by museli být v hluku a prachu. A na druhou stranu jsou lidé, kteří žijí bídně v nějakém doupěti bez pohodlí a hledají všemožné důvody, aby mohli ven (což přece není to nejlepší řešení, ale budiž). Přirovnejme si to. Duchovní člověk je ten, kdo si uměl tak dobře zařídit svůj vnitřní svět, že mu nic nechybí: poezie, barvy, hudba, má vše a trpí, když musí z toho světa „vystoupit“ a tuto krásu opustit. Zatímco lidé, kteří nikdy nic neučinili pro zútulnění svého vnitřního světa, by se neustále bavili někde jinde. Jakmile jsou sami se sebou, nudí se, to je ubohé. Proto nyní trochu přemýšlejte, jaká situace je výhodnější. Když uvážíte, že jste ve dne v noci se sebou samými, nebylo by výhodnější vylepšit místo, které nikdy neopouštíte? Proč necháváte svůj domov prázdný, jako doupě, kde jsou všechna okna rozbitá a pavouci si všude splétají pavučiny? Raději myslete na to, abyste vše ve vás zkrášlili, obohatili a zharmonizovali. Nejenže se budete cítit velmi dobře ve svém domově, ale také budete moci v tak nádherném obydlí přijímat návštěvy. Ano, světelní duchové budou šťastní, když vás budou moci navštívit, možná se i rozhodnou usadit se ve vás natrvalo a vy se budete těšit z jejich přítomnosti.
Vnější svět je odrazem vašeho vnitřního světa
Měli byste vědět, že vně sebe nemůžete nalézt nic, co jste nejprve nenalezli v sobě. Protože pokud jste nějakou věc nejprve nenalezli v sobě, tak i když kolem ní projdete, neuvidíte ji. Čím více lásky, moudrosti a krásy v sobě naleznete, tím více je budete objevovat okolo vás. Myslíte si, že když nevidíte jisté věci, tak neexistují. Ale ano, existují, vy je však nevidíte, protože jste je uvnitř sebe dostatečně nevyvinuli. Vnější svět je jen odrazem světa vnitřního, proto si nedělejte iluze, nikdy nemůžete nalézt vnější bohatství, mír či štěstí, pokud jste se nejprve nesnažili nalézt je uvnitř.
Když dobře žijete současnost, připravujete si tak svou budoucnost
Často vás zneklidňuje budoucnost, když si myslíte, že se nikdy nemůžete ochránit před nehodami, nemocemi či chudobou. Ale proč si otravovat život a představovat si, co špatného se vám může přihodit? Nikdy nevíme, co nás v budoucnu čeká, to je pravda, ale nejlepší způsob, jak se vyhnout obávaných neštěstí, je pokusit se žít rozumně v současnosti. Budoucnost bude taková, jakou si ji v přítomnosti vytvoříte. Dnešek je tedy důležitý. Stejně jako je současnost následkem, výsledkem minulosti, budoucnost je prodloužení přítomnosti. Vše spolu souvisí: minulost, přítomnost a budoucnost nejsou od sebe oddělené. Budoucnost bude postavena na základech, které nyní pokládáte. Jsou-li tyto základy špatné, tak zajisté nemůžete očekávat výjimečnou budoucnost; jsou-li však dobré, nemusíte se obávat: s takovými kořeny budete mít takový kmen, takové větve a takové ovoce. Minulost je za vámi, ale zrodila přítomnost, která v sobě nese kořeny budoucnosti. Již dnes byste měli stavět svou budoucnost zlepšením vašeho současného života. Proto by bylo dobré, kdybyste se každý den sami sebe ptali: „Tak, co jsem dnes řekl, co jsem udělal? Jaké byly mé pocity, mé myšlenky?“ A pokud jste nejednali dobře, nesprávně cítili či mysleli, je to proto, že jste se spojili s temnými silami, které budou ničit váš budoucí život. Pokud jste nějaký den špatně prožili, tak se alespoň pokuste večer před ulehnutím odstranit jeho následky; mějte co nejlepší myšlenky a pro zítřek si vezměte ta nejlepší rozhodnutí. Tyto myšlenky, jako včelky, během spánku všechno očistí a napraví, a vy se probudíte následující den do lepších podmínek.
Plně vychutnávejte přítomnost
Někteří lidé žijí jen v minulosti, v tom co prožili, jako by byli vězni několika událostí, ke kterým v jejich životě došlo, a nemohou jít dál. Jiní jsou naopak ponořeni do budoucnosti, která sestává z fantastických příhod vytvořených jejich představivostí, které se nikdy nestanou. Je dobré se někdy vrátit k minulosti, ale jen abychom zjistili, kde jsme chybovali nebo jednali dobře, a ponaučili se z toho. Je to ohromná studnice zkušeností, které můžeme použít ke správnému prožití současnosti. Ale zároveň, jak čerpáte ponaučení z minulých činů, je užitečné se ponořit do vzdálené budoucnosti a ptát se, jak si Bůh tuto budoucnost pro lidstvo představuje, v jaké kráse, v jakém světle asi bude žít. Mnoho lidí samozřejmě na budoucnost myslí, ale na jakou? Říkají si: „Za pár let se vezmeme, budeme mít děti, slepičárnu, nějaký domeček, před kterým si klidně budeme kouřit dýmku a pozorovat procházející krávy… nebo vlaky. Nadýcháme se prachu, vrátíme se domů, najíme se, napijeme a půjdeme spát.“ Můj Bože, jaká krásná budoucnost! Namítnete: „Ale my takto nepřemýšlíme.“ Ano vím, myslíte na to, jak budete vydělávat peníze, jaké obchody uděláte, jak budete slavní, stanete se univerzitním profesorem, obchodníkem, ministrem nebo státníkem a budete mít ve dne v noci krásnou dívku na líbání. Co to ale všechno je? To je přece bídné! Měli byste se naučit dívat nad tuto pochybnou budoucnost a hledat nové horizonty, otevřít okna směrem k nekonečnu, abyste viděli, jaká skutečně bude budoucnost lidstva, jak si ji Bůh představuje a již dnes svým životem do této budoucnosti zasáhnout. A nezabývejte se otázkou času, nikdy si neříkejte: „Ano, ale to já už žít nebudu, to nebude má doba“, při tomto způsobu myšlení si znemožňujete tu pravou krásu a pochopení pravého smyslu života. Přítomnost by měla být dobou vědomého, osvíceného konání, jež čerpá svou moudrost z minulých zkušeností, ale která je zároveň podněcována všemi budoucími možnostmi. Toto je dokonalost: poučení z minulých zkušeností (a jen Bůh ví, zda nás minulost poučila!) a budoucnost se svými nekonečnými přísliby. Víte-li, jak žít v současnosti a uvědomujete si minulé zkušenosti a krásy budoucnosti, přibližujete se Božství. Co zpívají Serafíni před Božím Trůnem?: „Svatý, svatý, svatý je Pán Bůh Všemocný, který byl, je a bude.“ Takto se vaše vědomí může rozšířit k dimenzi božského vědomí.