„Pravá bible, skutečná kniha, je kniha živé přírody, je to celý vesmír stvořený Bohem a také lidská bytost, kterou Bůh vytvořil jako obraz tohoto vesmíru a do které vdechl svého ducha. Všechny svaté knihy mají svůj původ ve velké knize přírody a každá nepředstavuje více než pár jejích zlomků. Jenom kniha přírody je úplná a neporušitelná.“

„Duchovní život nesestává z toho, že zanedbáme či odhodíme hmotný svět, ale z toho, že se neustále budeme snažit pracovat se světlem a pro světlo. Za této podmínky nás může i ta nejběžnejší činnost povznášet, harmonizovat a spojovat s božským světem.“

„Říkáte, že si chcete vzít svého Mistra jako příklad. Ale pravý Mistr vám řekne, abyste jste si vzali za vzor spíše Slunce, jako to dělá on sám. Hledí ke Slunci a ukazuje na něj, aby všichni vystoupali až k němu, nechali se naplnit jeho životem, teplem a světlem a tak mu byli postupně podobní. Na svého Mistra myslete zejména jako ukazatele, který vám ukazuje cestu, kudy se ubírat ke Slunci.   Co odpověděl Jan Křtitel svým žákům, když se ho ptali na Ježíše? „Jistě, já vás křtím vodou k pokání, ale ten, který přichází po mně, je silnější než já. Já nejsem hoden ani nosit jeho obuv. On vás bude křtít Duchem Svatým a ohněm“ (Mt 3, 11). A potom jednoho dne viděl Ježíše k sobě přicházet a řekl: „Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa. To je ten, o němž jsem řekl: Za mnou přichází někdo větší, neboť byl dříve než já“ (Jan 1, 29-30). Stejným způsobem vám pravý Mistr řekne: „Hleďte, Slunce, kráčejte k němu, je mnohem větší než já!“
O.M. Aivanhov



Autor

Omraam Mikhaël Aïvanhov se narodil v roce 1900 na území dnešní Makedonie.

V roce 1917 se ve Varně setkal s Peterem Danovem, duchovním učitelem a zakladatelem Univerzálního Bílého Bratrstva v Bulharsku, s nímž strávil následujících dvacet let. Mezitím také vystudoval a stal se ředitelem gymnázia.

V roce 1937 se Aïvanhov na radu Petera Danova usadil ve Francii, kde pokračoval v rozšiřování učení Bratrstva ve formě přednášek, které později vyšly také v knižní podobě.

Od 50. let 20. století začal cestovat po celém světě, jedna z důležitých cest byla v roce 1959 do Indie, kde strávil celý rok a setkal se s mnohými indickými jóginy např. se Svámím Šivánandou, Bhagavánem Nitjánandou, Ním Karólí Bábou, navštívil také Ánandamájí Má nebo ášram Ramany Maharišiho. V Indii v Himálajích též dostal své duchovní jméno Omraam. Na dalších cestách navštívil např. zenové kláštery v Japonsku, izraelské rabíny a kabalisty, egyptské pyramidy atd. Neustával ve své přednáškové činnosti ani na cestách a celkově přednesl více než 5000 přednášek. Když necestoval, tak většinu času trávil v centrech Bratrstva, která založil on anebo jeho žáci. Největší z těchto center je Bonfin v jižní Francii a v něm Mistr Aïvanhov v roce 1986 ukončil svůj pozemský život.

Mistr – toto oslovení Aïvanhov dlouho odmítal a až po své cestě do Indie a na naléhání svých žáků jej přijal. Je třeba ho brát jako oslovení někoho, kdo se stal mistrem sama sebe, svých myšlenek, pocitů a svého jednání.

Po duchovní stránce byl otevřený, nechal se inspirovat různými formami duchovnosti a vždy jej zajímalo, jestli se člověk díky nim může více zdokonalit. Vycházel z přesvědčení a zkušenosti, že zákony a principy stvoření a existence jsou obsaženy v učeních všech velkých mistrů minulosti a že tato učení byla lidem předána v takové formě, která jim nejlépe vyhovovala pro jejich duchovní rozvoj.

Mistr Aïvanhov byl skutečnou duchovní osobností a sám vždy nejdříve zrealizoval pravdy, kterým učil své žáky a posluchače. Byl jedním z mála pravých Mistrů minulého století a svým příkladem a učením patří mezi ty, kteří v dějinách pracovali pro duchovní rozvoj a osvobození člověka.

Univerzální Bílé Bratrstvo

Název Univerzální Bílé Bratrstvo neodkazuje k žádné rase, kultuře či náboženství. V esoterické tradici je takto nazýváno seskupení Mistrů, Zasvěcenců, svatých a proroků všech dob a národů (samozřejmě mezi nimi najdeme i mnohé ženy), kteří společně pracují pro blaho a spásu člověka, přinášejí v určitých formách pravdy a principy, se kterými může člověk pracovat na svém zdokonalení, osvobození a sjednocení s Vesmírnou Inteligencí, Přírodou, Absolutnem či Bohem (záleží jaký pojem je zrovna danému jednotlivci nejbližší). Je třeba říci, že tito Mistři málokdy zakládají ritualizovaná a institucializovaná náboženství, ta se vyvinou většinou později jako výraz potřeby organizovat vzniklá hnutí, což má pro danou chvíli svůj dobrý důvod, nicméně později to často vede k deformaci a odklonu od původního učení. Proto nakonec vždy přicházejí Zasvěcenci znovu a znovu, aby své nauky obnovili a zaktualizovali.

Název bratrské společnosti vzniklé v Bulharsku, Francii a dalších zemích je tedy nutné brát symbolicky a jako odkaz na skutečné Univerzální Bílé Bratrstvo zmíněné zde výše.

„Lidé vyřešili problémy kolektivního života jen zdánlivě. Ano, navenek vytvořili národy, zorganizovali různé společnosti, které jejich členové podporují; všichni si navzájem pomáhají a mohou mít ze všeho užitek. Avšak vnitřně jsou stále izolovaní a vůči sobě agresivní a nepřátelští. Všechen pokrok, který uskutečnili v hmotném, praktickém životě, v oblasti organizace a techniky, neumějí přenést do oblasti vnitřní. Proto, navzdory tomuto pokroku, lidstvo trpí kvůli stále stejným věcem: válkám, bídě, hladomoru, útlaku a to v míře dodnes neznámé.

Je třeba jednou pro vždy pochopit, že opravdové zlepšení se odehraje jen díky hluboké změně mentality. Lidé se musí psychicky, duchovně cítit spojení, aby vytvořili jednu pravou společnost: vnitřní univerzální bratrství. Když se každý z nás bude snažit dosáhnout vyššího vědomí jednoty, tak společnosti, lidé a národy začnou žít ve štěstí a svobodě.“

Učení Univerzálního Bílého Bratrstva

Učení Bratrstva v podání Omraama Mikhaëla Aïvanhova je postaveno na univerzálních principech a zákonech. Navazuje vzhledem k místu svého původu převážně na evropské duchovní tradice, tj. na křesťanství, judaismus a řeckou filosofii s ještě původními vlivy starého Egypta, nicméně ve své universalitě obsahuje mnohé i z učení indických, čínských a dalších.

Pevným prvkem Aïvanhovovy filosofie je reinkarnace jako logický předpoklad toho, aby člověk mohl sklízet následky svého jednání a pokračovat na své cestě k dokonalosti.

Zajímavé jsou jeho výklady různých pasáží z bible, zejména z evangelií, či z jiných svatých knih, které tak dostávají nový smysl a jsou použitelné v každodenní praxi.

Ve vztahu k indické filosofii je možné v jeho učení nalézt karma jógu, jako nezištnou práci pro ostatní, bhakti jógu, oddanost a odevzdání se Bohu, radža jógu, práci s životní energií a čakrami, džňána jógu, kontrolu a vědomé používání myšlenek, kriya jógu, práci s vnitřním světlem a mnohé další jógy.

Ve vztahu k západní tradici Aïvanhov pracuje s kabalou, jako zřejmě doposud nejdokonalejším systémem pojednávajícím o silách, vztazích a zákonech stvoření, s astrologií, která nám pomáhá na základě práce s planetárními archetypy lépe se poznat a toto poznání smysluplně využít. Též alchymie a magie získávají u Aïvanhova nový smysl a význam, vždy jde o práci na sobě, o očištění, o sublimaci pocitů a citů či o směřování svého jednání tak, aby bylo blahodárným pro celé naše okolí.

„Pro uskutečnění štěstí by si člověk měl osvojit práci s myšlenkami,  pocity, představivostí a vůlí, aby mohl v neviditelnu připravovat příchod světa míru, harmonie a světla. Jenom tato práce mu přinese naplnění a lze ji vykonávat vždy, nehledě na vnější události. Převraty ve společnosti mu třeba vezmou všechny každodenní činnosti, ale tuto vnitřní práci může člověk vykonávat všude, za těch nejtěžších podmínek, dokonce i na onom světě. Neboť nikdo není schopen mu vzít jeho inteligenci, srdce a vůli; to je to jediné bohatství , na které se dá vždy spolehnout.

Důležité místo mají v učení Bratrstva Súrja-jóga, práce se Sluncem, jako živým zdrojem světla, tepla a života, Hrani-jóga, jóga stravování, kdy můžeme při harmonickém a vědomém přijímání potravy pozitivně ovlivňovat náš fyzický i psychický organismus a dále umění, umělecké aktivity a vztah k přírodě.

Aivanhov mluvil také již ve 30. letech minulého století o tzv. duchovní galvanoplastice, což je jeho původní pojem vztahující se k prenatální výchově, kdy matka může během těhotenství vědomě pracovat na tělesném, duševním i duchovním vývoji svého dítěte.

Knihy s jeho přednáškami vyšly v několika desítkách jazycích, v současné době existuje přibližně 90 titulů.

Design and programing by Rák Kálmán based on template of Svetainių kūrimas